Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaAmerická letadlaBoeing B-52 Stratofortress

Boeing B-52 Stratofortress

Boeing B-52 Stratofortress
B-52 je v současné době koncepčně i provozně nejstarší letoun užívaný letectvem USA. Přestože první prototyp vzlétl v roce 1952, dodnes slouží 94 letounů B-52G/H, které tvoří důležitou součást bombardovacích sil US Air Force, což se již prokázalo v mnoha konfliktech. Díky tomu se plánuje jejich udržení ve výzbroji až do roku 2045, tedy téměř sto let od zahájení vývoje!

Vznik

Původní projekt XB-52 z července 1948 navrhoval letoun se vzletovou vahou 163 000 kg, poháněný šesti turbovrtulovými motory Wright T35 po 5500 koních. Už v září ale velitelství letectva začalo požadovat letoun s proudovými motory s více šípovým křídlem (35° místo původních 20°). Boeing při vývoji uplatnil zkušenosti získané z provozu obdobného typu B-47 Stratojet. První vzlet prototypu se uskutečnil 15. dubna 1952 a 2. října ho následoval další prototyp. Oba byly poháněny motory P&W YJ57-P-1 po 3950 kp tahu a měly kabinu pro dva letce za sebou.
Jediným vážnějším konkurentem B-52 byl šestimotorový Convair B-36G, jehož jiné označení znělo YB-60. Byla to však pouhá adaptace staršího B-36, takže „bé-padesátdvojka“ nakonec v konkurzu zvítězila. Tři předsériové letouny již měly kabinu se sedadly pilotů vedle sebe, možnost doplňování paliva za letu, přídavné nádrže pod křídly a nové motory J57-P-1W. Tím také vzrostla vzletová hmotnost na 190 510 kg. Jako bojové jméno bylo vybráno Stratofortress (stratosférická pevnost).

Určení, provoz

Původně mělo být úkolem „bé-padesátdvojek“ hlídkovat ve vzdušném prostoru u hranic Sovětského Svazu a v případě potřeby útočit lehkými jadernými zbraněmi ze stratosféry. Svůj úkol začaly plnit v padesátých letech. Naložené atomovými pumami nepřetržitě hlídkovaly ve vzdušném prostoru přístupném USA připravené k útoků proti Sovětskému svazu až do roku 1960, ale dalších 30 let byly s atomovými zbraněmi stále v pohotovosti. Jejich konstrukce byla považována za provizorium, očekávalo se, že během let 1957-60 budou nahrazeny. Skutečnost se ukázala být jiná - B-52 nejenomže slouží dodnes, počítá se s nimi až do roku 2040! Stratofortress jsou dnes schopny nést těžký konvenční arzenál a rakety typu vzduch-země v pumovnici i na závěsnících pod křídly. Úkolem B-52 je všemi způsoby pronikat do nepřátelského vzdušného prostoru v malých výškách.
Aby je bylo možno upravit pro další úkoly, byly všechny letouny několikrát nákladně zmodernizovány. Všechny B-52 jsou nyní vybaveny elektro-optickými infračervenými přístroji nočního vidění, televizními senzory s vysokou rozlišovací schopností pro zvětšení a přesné zaměření cílů i zařízením pro vyhodnocování terénu pro bezpečnost letu v nízkých výškách. V současné době také probíhá další modernizace, během které dostanou některé letouny navigační zařízení GPS, novou rotační pumovnici, infračervený pozorovací systém a systémy nočního vidění.
V současné době je v provozu 94 B-52H u tří squadron v Barksdale AFB (Louisiana), a dvou squadron v Minota AFB (Severní Dakota).

Technický popis B-52H

B-52H Stratofortress je hornoplošný osmimotorový dálkový bombardovací letoun klasické konstrukce s vestavěnou pumovnicí.
Křídlo má šípovitiost 35°, je štíhlé a velmi pružné. Na zemi má negativní vzepětí, které se za letu vyrovnává do mírně pozitivního. Konstrukce je jednonosníková, s pomocným nosníkem pro závěs křidélek, vztlakových klapek a spoilerů. Spoilery mohou účinkovat nesymetricky pro vyrovnání nestejného tahu motorů nebo symetricky při brždění.
Motorovou skupinu tvoří osm motorů Pratt & Whitney TF33-P-3 o tahu každý 75,62 kN. palivo pro ně je neseno v křídlech, trupu a v koncových nádržích pod křídly. Tyto ve své době špičkové pohonné jednotky jsou dnes poměrně zastaralé, a co se týče paliva, i dost žíznivé. Vždyť například jeden(!) motor Rolls Royce RB211 vyvine tah 170 kN při daleko nižší spotřebě. Proto se také uvažuje, že budou TF-33 nahrazeny právě RB211. S těmito motory by byl B-52 z USA schopen doletět na jakékoli místo na Zemi a s jedním tankováním se vrátit zpět. Vše ale záleží na finančních prostředcích, kterých není nikdy dost.
Ocasní plochy jsou klasické. Kormidla se ovládají hydraulicky.
Přistávací zařízení tvoří tandemový mnohakolový podvozek. Vždy dvě kola jsou nesena vedle sebe na celkem čtyřech vzpěrách vysunovaných z trupu před a za pumovnicí. Pod konci křídel jsou malá vyrovnávací kolečka na koncích dlouhých zatahovacích vzpěr.
Trup má skořepinovou konstrukci. V přídi je kabina pro pětičlennou osádku. Velitel, pilot, a operátor elektroniky jsou v horní části a mají sedadla vystřelovatelná nahoru. Bombometčík a letovod se vystřelují dolů. Na konci trupu je dálkově ovládaná střelecká věž (více v odstavci Výzbroj). Ještě výše je pouzdro pro brzdící stuhový padák o průměru 13,4 m.
Obranné prostředky tvoří široká paleta radioelektrických obranných prostředků. Proti rušení nepřátelskými prostředky slouží AN/ALQ-172(V)2, AN/ALR-20A upozorňuje na ozáření letounu naváděcím systémem infačervených raket a zařízení AN/ALR-46 zachycuje radarové emise v rozpětí mezi 2GHz až 18GHz, a může současně sledovat až 16 těchto signálů. Rušičky Northrop Grumman AN/ALQ-155 a AN/ALT-32 společně s vyvíječem klamných elektronických cílů Motorola AN/ALQ-122 a výstražným systémem AN/ALQ-153 umístěným v zádi letounu tvoří další nezbytné vybavení letounu. Dále je letoun vybaven dvanácti klamnými infračervenými cíli AN/ALE-20 a osmi AN/ALE-24.
Výzbroj je standardně tvořena šestihlavňovým kanónem VULCAN ráže 20 mm v záďovém dálkově ovládaném střelišti. Pro nesení další výzbroje slouží rozměrná trupová pumovnice a dva mohutné podkřídlové pylony. Maximální hmotnost nákladu je 22 680 kg.
  • Jaderná výzbroj
    • Dvacet střel s plochou dráhou letu AGM-86B (ALCM) s jadernou hlavicí (šest pod každým křídelním pylonem a osm na rotačním závěsníku v pumovnici).
    • Dvanáct AGM-129 ACMS (Advanced Cruise Missiles - pokročilá řízené střela).
  • Konvenční zbraně
    • Osm řízených protilodních AGM-84 Harpoon.
    • Čtyři řízené AGM-142 Raptor
    • Dvacet řízených střel SRAM
    • 20 řízených střel AGM-86C (CALCM - Conventional Air Launched Cruise Missiles)
    • 12 řízených střel JSOW (JSOW - Joint Stand Off Weapons)
    • 12 řízených JDAM (JDAM - Joint Direct Attack Munitions)
    • 16 naváděných raket WCMD (WCMD - Wind Corrected Munitions Dispenser). WCMD byly poprvé použity v roce 2002 v Afghánistánu.
    • 51 x 500lb bomby
    • 30 x 1,000lb bomby
    • 20 x 2,000ib bomby

Bojové nasazení

Vietnam: Svoji bojovou premiéru si B-52 odbyly ve Vietnamu v letech 1964 - 1975, kde prosluly zejména svými kobercovými nálety, při nichž byly svrženy tisíce bomb.
Desert Storm 1991: Během operace Desert Storm (pouštní bouře) namířené proti Iráku hrály americké těžké bombardéry B-52G velmi významnou roli. Byly také úplně prvními letouny, které se účastnily náletu na postavení Irácké armády a důležitá místa v Iráku již 16. ledna 1991. Později se účastnily zejména náletů na ustupující vojenské jednotky z Kuvajtu a působily ze základen na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu, King Abdul Aziz v Saudské Arábii, Fairford ve Velké Británii a Moron ve Španělsku. Do operace Desert Storm po celou dobu jejího trvání zasáhlo celkem 86 strojů B-52G a při 1624 misích shodily zhruba 25 700 tun pum, tj. 29 % všech svržených pum a 35 řízených střel s plochou dráhou letu. Byl ztracen jeden stroj, a to údajně vinou špatného navedení protiradarové střely AGM-88 Harm na výstražný a střelecký radar v zádi trupu jedné B-52, které se poté zřítila do vod Indického oceánu.
Desert Fox 1999: Protože Irák i po Válce v Perském zálivu disponoval značnou vojenskou silou, uskutečnilo několik B-52H v lednu 1999 další nálety na Irák. Operace byla nazvána Desert Fox - pouštní liška a bylo během ní vypáleno více než 90 řízených střel.
Allied Force 1999 Několik B-52 bylo nasazeno také v bojích v Jugoslávii. K náletům vzlétaly z britské základny Fairford. Narozdíl od jiných bombardérů B-1B a B-2 ale nepoužívaly přesně naváděné pumy, ale sloužily k odpalování střel s plochou dráhou letu a k bombardování větších ploch klasickými pumami.
Válka v Íráku 2003 Zatím naposledy byly B-52H nasazeny v předloňském roce v Íráku. První rakety byly z B-52 vypuštěny v noci 21. března. Primárními cíli byly určeny prezidentské paláce, vládní budovy, postavení protivzdušné obrany, velitelská staniště, sklady zbraní či kasárna. "Padesátdvojky" vzlétaly z britské základny Fairford a ostrovu Diego Garcia v Indickém oceánu, pčičemž jejich mise trvaly až 16 hodin. Zároveň si během této operace připsaly i jedno prvenství - poprvé byly ostře použity kazetové pumy CBU-105 (program WCMD). Právě naváděné rakety tvořily 95% celkového nákladu shozeného na Írák (Jen pro zajímavost: při operaci Desert Storm v roce 1991 to byla pouhá dvě procenta!).

Takticko-technické údaje

Výrobce: Boeing Military Airplane Co.
Pohon: osm turbodmychadlových motorů Pratt & Whitney TF33-P-3, každý o tahu 75,62 kN
Rozpětí: 56,39 m
Délka: 49,04 m
Výška: 12,4 m
Plocha křídel: 371,60 m2
Hmotnost prázdného stroje: 92 800 kg
Maximální vzletová hmotnost: 224 000 kg
Maximální únosnost výzbroje: 30 000 kg
Kapacita vnitřních nádrží: 174 000 l
Max. rychlost: 950 km/h
Dostup: 16 760 m
Dolet bez doplnění paliva: 16 093 km
Osádka: pět osob (velitel, pilot, radarový navigátor, navigátor a důstojník elektronických zbraňových systémů)
Počet vyrobených kusů: 744

Související články

  • Nenalezeny žádné související články

Další literatura

  • Datagraph Vol.7 - Boeing B-52G/H Stratofortress, Aerofax (Kat. číslo 7)
  • Minigraph Vol.6 - Boeing B-52G/H Stratofortress, Aerofax (Kat. číslo 06)
  • Przeglad Konstrukcji Lotniczych No.11 - Boeing B-52 Stratofortress, Altair (Kat. číslo 11)
  • Boeing B-52 Stratofortress Profile, Bunrin Do (Kat. číslo 31)
  • Detail & Scale Vol.27 - Boeing B-52 Stratofortress, Detail and Scale (Kat. číslo 8227)
  • Aircraft Profile Vol.245 - Boeing B-52A/H Stratofortress, Profile Publications (Kat. číslo 245)
  • Aircraft in Action No.23 - Boeing B-52 Stratofortress, Squadron Signal (Kat. číslo 1023)
  • Aircraft in Action No.130 - Boeing B-52 Stratofortress, Squadron Signal (Kat. číslo 1130)
  • Walk Around No.6 - Boeing B-52 Stratofortress, Squadron Signal (Kat. číslo 5506)
  • HaPM 2/1995
  • Replic No.143

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 11.6.2004
Vytisknout článek
Boeing (USA)
Boeing (USA)

Fotogalerie

Obr. 1 - Pilotní kabina B-52 (Obrázek .jpg, 37kB)
  • Obr. 1 - Pilotní kabina B-52
Obr. 2 - B-52 nese 12 AGM-129, 20 ALCMS a 9 klasických pum (Obrázek .jpg, 24kB)
  • Obr. 2 - B-52 nese 12 AGM-129, 20 ALCMS a 9 klasických pum
Obr. 3 - B-52H s dvojicí střel AGM-142 Raptor (Obrázek .jpg, 44kB)
  • Obr. 3 - B-52H s dvojicí střel AGM-142 Raptor
Obr. 4 - Personál zavěšuje AGM-86C (Fairford) (Obrázek .jpg, 27kB)
  • Obr. 4 - Personál zavěšuje AGM-86C (Fairford)
Obr. 5 - Osm AGM-86A připravených k zavěšení do pumovnice (Obrázek .jpg, 33kB)
  • Obr. 5 - Osm AGM-86A připravených k zavěšení do pumovnice
Obr. 6 - Nosnost B-52 je úctyhodná (Obrázek .jpg, 38kB)
  • Obr. 6 - Nosnost B-52 je úctyhodná

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace