Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaMezinárodní letadlaAirbus A318

Airbus A318

Airbus A318
Dosud nejnovější člen rodiny letounů Airbus, nejmenší model A318, uskutečnil svůj první let 15. ledna 2002. Tento stomístný letoun je určený pro krátké a středně dlouhé trati a na pravidelné linky byl uveden ve třetím čtvrtletí roku 2003. Společně s dalšími typy rodiny 320 (319, 320, 321) představuje konkurenta Boeingu 737.

Vznik, vývoj

Airbus zahájil práce na projektu A318 (tehdy značeném ještě AE31X), v srpnu 1998. První návrhy tak byly hotovy na počátku roku 1999 a 26. dubna 1999 byly po objednávce Air France na 15 těchto letounů (plus 10 předběžně) zahájeny intenzivní práce na konstrukci. Krátce poté zahájil Airbus jednání se společností Pratt & Whitney o dodávkách pohonných jednotek PW6124 a maximálním tahem 99,4 kN. To se však nelíbilo Air France, neboť ta požadovala motory CFM56, které již provozuje na svých A320 a A321. Airbus se tak rozhodl pro použití obou motorů.
Koncem roku 1999 již měl Airbus 109 pevných objednávek na tento typ a nemusel se obávat obchodního neúspěchu. Na konci října 2000 byla zahájena stavba prvního prototypu a počátkem roku 2002 byl dokončen (zn. A-318-121, v.č. 1599, F-WWIA). Svůj prvý let uskutečnil 15. ledna, který trval 3 hodiny a 44 minut. Startoval z letiště Finkenwerder poblíž hamburského výrobního závodu v 10:11 místního času a přistál ve 13:55 hodin. Osádku tvořili kapitán a šéfpilot Bernd Schaefer, jako první důstojník Jacques Rosay, jinak šéf zkušebních pilotů Airbus, Manfred Birnfeld s Hermannem Schmoeckelem a Bernardem Kampsem, letoví inženýři. Berndt Schaefer vyjádřil po absolvovaném letu naprosté uspokojení z chování letounu ve všech testovaných režimech letu, přičemž stroj letěl jak minimální rychlostí, tak i maximální cestovní rychlostí, tj. Mach 0,82.
O dva měsíce se do zkoušek zapojil i druhý prototyp (zn. A-318-122, v.č. 1660, F-WWIB). Za letu byl poprvé veřejnosti představen na výstavě ILA 2002 a později i ve Farnborough. Na oba prototypy byly instalovány nové motory P&W 6124, což se ale později ukázalo být špatným řešením, neboť měly o 6% vyšší spotřebu a nedosahovaly požadovaných výkonů. Příčinou těchto problémů se staly vady kompresorů, které se sice firma P&W zavázala odstranit, termín certifikace a provozního využití se tím ale posunul o tři roky na rok 2005. Do obou prototypů proto byl zamontován druhý typ motorů – CFM56-5B9 o 103,5 kN a první let s novým motorem se konal 28. května 2002. Po úspěšných zkouškách evropské JAA vydaly 23. května 2003 Osvědčení letové způsobilosti; americký FAA udělil obdobný certifikát typu A318 4. června 2002.

Výroba, provoz

První sériový stroj (v.č. 1939; výroba probíhá v německém Finkenwerderu v Hamburku) poprvé vzlétl 22. května 2003 a 22. července byl předán svému provozovateli – americké společnosti Frontier Airlines, později následovaly další čtyři A-318 (dalších 15 strojů A318 objednaly Frotier Airlines dalších 21. srpna 2003, jejich dodávky mají probíhat v letech 2004 až 2008). Druhou společností, která je převzala se stala Air France. Ta objednala celkem 15 strojů a poslední z nich převzala v dubnu roku 2004. Protože se vývoj motorů P&W 6124 značně zpomalil, některé společnosti své objednávky zrušili (například British Airways) a Airbus tak zaznamenal ztráty. Jiné společnosti naštěstí změnily svá rozhodnutí ve prospěch motorů CFM56.
Hlavní výhodou typu A318 oproti konkurenčním typům Boeingu (např. B-737-600) jsou jeho nižší provozní náklady. Díky použitým moderním výrobním technologiím a aplikaci nejnovějších poznatků z aerodynamiky má A318 vysokou provozní spolehlivost při nízkých nákladech na provoz i údržbu. Výrobce uvádí, že roční úspora oproti B-737-600 činí až 390 000 dolarů při stejném nákladu. Další finance provozovatel může ušetřit díky tomu, že Airbus u všech letounů rodiny A320 používá shodné kokpity a vybavení kabin. Pilotům i palubním průvodčím tak stačí jediná kvalifikace. Rovněž náklady na údržbu jsou nižší kvůli použití shodných či podobných pohonných jednotek a náhradních dílů.

Rozpoznávací znaky A318

Rozpoznávací znaky Airbusu A318 jsou shodné jako u všech ostatních Airbusů rodiny A320 - dva motory, malé winglety na koncích křídel, dvě hlavní podvozkové nohy (na každé dvě pneumatiky). Specifické znaky A318 a A319 jsou – dvoje vstupní dveře na každé straně trupu, jedny nouzové dveře nad křídlem na každé straně. A320 má dva únikové východy nad křídlem a A321 dvoje vstupní dveře před křídlem a žádné únikové východy nad křídlem. A318 a A319 lze od sebe jen těžko rozlišit, neboť jedinými rozdíly je delší trup a kratší směrovka u A319.

Technický popis

Airbus A318 je dvoumotorový dolnoplošník se šípovým křídlem. Jeho konstrukce byla z 90 % převzata z Airbusu A319 a jsou v ní z velké části uplatněny kompozitní materiály. Od A319 se odlišuje zejména o 3.19 m kratším trupem, menším zavazadlovým prostorem, upravenými ocasními plochami, větší SOP a jinými motory.
Trup letadla je široký 3,96 m a při jeho výrobě se používá metoda svařování jednotlivých částí laserovým paprskem. Díky tomu je jeho výroba rychlejší a levnější a navíc odolnější proti korozi. Pilotní kabina pro dvoučlennou osádku je shodná jako u ostatních typů rodiny A320. Letoun je ovládán pomocí systému fly-by-wire od firmy Thales/SFENA, který je ovládán pomocí pěti palubních počítačů. Hlavní palubní deska je osazena šesti barevnými displeji. Klasické volantové řízení je u A318 nahrazeno bočními side-sticky.
Interiér pro cestující je tvořen předním vstupním vestibulem, hlavní kabinou a zadní vstupním vestibulem. Přední vstupní vestibul je vybaven toaletou s umývárnou a kuchyňkou. Hlavní kabina je určena až pro 129 cestujících (ulička 0,48 m, rozteč mezi řadami 0,81 m). Standardně je však použito uspořádání pro 107 cestujících ve dvou třídách. Obchodní třída je vybavena dvěma řadami po čtyřech sedadlech širokých 0,72 m s uličkou 0,68 m, roteč mezi sedadly je 0,91 m; ekonomická je tvořena 99 sedadly širokými 0,52 m, vždy po šesti vedle sebe. Rozteč mezi sedadly je 0,81 m, ulička 0,48 m. Celoekonomické provedení může být určeno pro 117, 124 nebo 129 cestujících. V zadním vestibulu jsou dvě toalety a umývárnou a hlavní kuchyň. Celkový objem podpalubních nákladních prostor je 21,2 m3.
Ovládací plochy, křídloo šípovitosti 25° je převzato z Airbusu 320. Je vybaveno dvoudílnými vztlakovými klapkami Fowler, pětidílným spoilerem, které fungují jako rušiče vztlaku i jako vzdušná brzda. V důsledku kratšího trupu než u A320 je SOP vyšší o 0,75 m.
Pohon zajišťuje dvojice motorů CFM-56-5B8 o tahu 96 kN (případně CFM-56-5B8 o tahu 103,5 kN) zavěšených pod křídly. Původně plánované motory Pratt & Whitney PW6124 (99,4 kN) by měly být k dispozici v roce 2006. Maximální zásoba paliva nesená v nádržích je 23 858 litrů. Pomocná energetická jednotka Honeywell 131-9A je umístěna na zádi.
Podvozek je hydraulický třibodový, příďového typu. Hlavní podvozkové nohy se zatahují do gondol v centroplánu; ovladatelná příďová noha s dvojicí kol se zasouvá dopředu do trupu. Rozchod podvozku je 7,6 m, rozvor 10,25 m.

Uživatelé

Air France (15), CIT Aerospace (4), Frontier Airlines (20), International Lease Finance Corporation (30), TAROM (4)

Takticko-technické údaje

Pohonná jednotka: PW6124/CFM56-5B
Max. tah: 96 - 107 kN
Počet cestujících: 107 - 129
Rozpětí: 34,09 m
Délka: 31,44 m
Výška: 12,60 m
Nosná plocha: 122 m2
EK cestovní rychlost: 0,78 M
Max. vzlet. váha: 59 000kg
Operační hmotnost: 38 400kg
Platící náklad: 12 500 kg
Max. množství paliva: 23 860 l
Dolet s max. nákladem: 2750 - 5200 km
Zahájení vývoje: 04/1999
První vzlet: 2001
První dodávka: 4. čtvrtletí 2002

Související články

  • Nenalezeny žádné související články

Další literatura

  • Nenalezena žádná související literatura

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 23.2.2005
Vytisknout článek
Airbus (EU)
Airbus (EU)

Fotogalerie

Obr. 1 - Plánek A318 (Obrázek .jpg, 27kB)
  • Obr. 1 - Plánek A318
Obr. 2 - A318 Air France (Obrázek .jpg, 12kB)
  • Obr. 2 - A318 Air France
Obr. 3 - Kabina A318 (Obrázek .jpg, 12kB)
  • Obr. 3 - Kabina A318
Obr. 4 - Hlavní podvozková noha (Obrázek .jpg, 16kB)
  • Obr. 4 - Hlavní podvozková noha
Obr. 5 - A318 během Malta Air Show 02 (Obrázek .jpg, 27kB)
  • Obr. 5 - A318 během Malta Air Show 02
Obr. 6 - Kokpit A318 (Obrázek .jpg, 42kB)
  • Obr. 6 - Kokpit A318
Obr. 7 - A318 Frontier Airlines (Obrázek .jpg, 38kB)
  • Obr. 7 - A318 Frontier Airlines
Obr. 8 - Motor CFM56-5B (Obrázek .jpg, 14kB)
  • Obr. 8 - Motor CFM56-5B

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace