Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaŠvédská letadlaSaab J-37 Gripen

Saab J-37 Gripen

Saab J-37 Gripen
V roce 1971 byl zaveden do řadové služby u švédského letectva Flygvapen letoun Saab J-37 Viggen. Stal se tak prvním skutečně bojově použitelným letounem tzv. kachní koncepce na světě. Díky několika modernizačním programům dnes rozhodně nepatří do starého železa, ale mezi výkonné bojové letouny a svými parametry se může bez problémů postavit i podstatně modernějším konstrukcím. Letouny s posledními modernizačními úpravami, JAS-37 Jaktviggen, by měly být zavedeny do výzbroje k 1.lednu 2000 a po boku modernějších JAS-39 Gripen by měly sloužit do roku 2007.

Vývoj

Počátky vývoje tohoto bezesporu zajímavého letounu sahají do počátků padesátých let minulého století, kdy začali Švédové pomýšlet na náhradu typu J-32 a J-35. Bylo to sice tři roky předtím, než se J-35 Draken vůbec poprvé vznesl do vzduchu, avšak nedá se říci, že by to bylo předčasné. Základní podmínkou byla schopnost vzletu z malých a krátkých ploch, jako například silnic a lehká obluhovatelnost. Další podmínkou nového typu byla vysoká adaptabilita draku a motoru - po nevelkých úpravách ve výrobě mělo být možno vyrábět bitevní verzi létající rychlostí M=1, stíhací či přepadovou verzi létající M=2 i různé další varianty jako průzkumnou či dvoumístnou. Postupně vznikalo mnoho různých koncepcí, které se od sebe velmi lišily. Projekt vzniklý v roce 1961 již měl podobné tvary se současným typem J-37 a v té době již byl v podstatě dokončen vývoj zevnějšku letadla. Pro pohon byl vybrán motor Pratt&Whitney JT8D, do té doby pohánějící pouze dopravní Boeingy 727. Po předložení detailního rozpočtu vývoje Viggenu vládě hrozilo zastavení projektu, avšak snaha o nezávislost na dodávkách letadel ze zahraničí nakonec vyústila k obnovení projektu a v září 1964 bylo objednáno sedm prototypů a první z nich SAAB 37-1 byl zalétán Erikem Dahlströmem 8. února 1967. Tragická nehoda v roce 1968, při níž se nedopatřením katapultoval pilot a na následky zranění zemřel, na 3 roky přerušila zkoušky, v té době však již měla švédská armáda u SAABU objednáno celkem 100 letounů J-37 za 1 560 000 000 švédských korun, z nichž 83 byly jednomístné a zbytek dvoumístné stroje. Později tedy vzniklo dlaších šest prototypů, na kterých proběhly zbraňové, motorové, pevností a jiné zkoušky. První dvoumístný prototyp vzlétl v červenci 1970 a již od samého počátku nosil přídavnou podtrupovou nádrž, protože kvůli druhé kabině se zmenšil objem trupových nádrží. První z objednaných letounů začaly k bojovým jednotkám přicházet v roce 1971 a později byla objednávka z původních 100 kusů rozšířena o dalších 85, tedy celkem 185 kusů.

Technický popis

J-37 Viggen je celokovový tandemový jednoplošník a příďovou plochou nadsazenou nad vlastními křídly a zatahovacím podvozkem příďového typu. Konstrukci tvoří především díly ze slitin hliníku, namáhané díly jsou z oceli či titanu. Malý podíl mají i kompozity.
Trup má konvenční celokovovou skořepinovou konstrukci. Rychle odnímatelný kryt přídě zakrývá anténu radiolokátoru. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle v přetlakové a klimatizované kabině a krytem odklápěným nahoru dozadu. Celý vnitřní prostor trupu je snadno přístupný montážními otvory, protože snadná obsluha letadla v polních podmínkách byla jedním z hlavních hledisek konstrukce.
Křídla celkem klasické konstrukce používají klasických materiálů - hliníkových slitin podobných americkému alcladu. O vnitřní struktuře nebylo zatím uveřejněno mnoho informací. Je známo, že většinu potahu tvoří voštinové sendvičové panely. Ve značné míře se také uplatnilo lepení kovů. Příďová plocha má pozitivní vzepětí a vznese vztlakové klapky a vyfukováním na jejich náběžnou hranu. Hlavní křídlo s lomenou náběžnou hranou má negativní vzepětí, na odtokové hraně jsou umístěny křidélka a elevony.
Ocasní plochy zastupuje jenom svislá, v případě potřeby sklopná na stranu. Pod trupem ji doplňuje pomocná kýlová ploška. Směrové kormidlo se ovládá pomocí servomotorů.
Přistávací zařízení tvoří podvozek příďového typu se všemi koly zdvojenými. Příďová kola jsou umístěna vedle sebe na stejné ose a zatahují se kupředu do trupu. Hlavní kola mají uspořádání tandemové a jejich nohy se při zatahování zkracují teleskopickým stažením (á la Republic P-47 Thunderbolt), aby v křídle zabíraly co nejméně místa.
Motorovou skupinu tvoří SFA RM8, švédská licenční obměna amerického motoru P&W JT8D-22. Úpravy zavedené švédskou společností směřovaly k dosažení vyšších vstupních teplot a tlaků, zdokonalil se také materiál a vnitřní aerodynamika motoru. Firma SFA vyvinula také nový vlastní systém přídavného spalování ve výfukové rouře, který zvyšuje tah ze 7 100 kp na 12 000 kp. Speciálně pro motor SFA R8M byl rovněž vyvinut automatický regulační systém Bendix. Zásoba paliva je umístěna především v trupových nádržích, po jedné nádrži obsahuje každá polovina křídla a je možné použít dalších vnějších podvěsných nádrží. Výfukovou rouru uzavírá prstencový obraceč tahu. Vstupní otvory vzduchu na bocích přídě trupu nemají měnitelnou geometrii.

Verze

  • AJ-37 (Attack-Jakt): Je základní útočná stíhací verze určená zejména k ničení nepřátelských plavidel a pozemních cílů. Výzbroj je možno umístit na 7 závěsníků, z nichž jsou tři pod trupem a 2 pod každým křídlem. Základní výzbroj tedy tvoří protilodní střely (např. Rb 04E s doletem 30 km či Rb 15 s fascinujícím doletem 155 km patřící do skupiny "vysřel a zapomeň")a protizemní výzbroj (například čtyřmi licenčně vyráběnými střelami AGM-65 Mawerick pod označením Rb 75, šestnácti 120 kg třístivými pumami nebo nižším počtem těžších 250 kg, 500 kg i 600 kg pum, ale i kontejnerem se submunicí Mjölner a rozmanitými nařízenými raketami). Ochranu proti nepřátelským letounům zabezpečují PLŘR Rb 74 (švédské označení pro AIM-9). Kanon není standartně montován, je však možno podvěsit kontejnerové kanony ADEN ráže 30 mm. Celkem bylo mezi lety 1972 a 1978 vyrobeno 108 Viggenů této verze.
  • SF-37 (Spaning-Foto): SF-37 je průzkumná verze Viggenu pro činnost nad pevninou, jenž poprvé vzlétla 24.5.1973. Speciální vybavení umístěné v přídi tvoří šest kamer s objektivy s ohniskovými vzdálenostmi 57 (SKA 24), 120 (3xSKA 24C + 1xSKA 24) a 600 mm (SKA 31) pro snímkování za denního světla a jedna kamera pro snímkování v infračerveném spektru (VKA 702); v případě potřeby lze zavěsit na trupové závěsníky průzkumné kontejnery. Další vybavení tvoří elektronické rušiče a dvojice Sidewinderů pro vlastní obranu. Švédké letectvo obrželo celkem 28 strojů této verze, jenž nahradily zastaralé Drakeny. Čísla letounů byla Fv37950 až Fv37977.
  • SH-37 (Spaning-Havsövervakning): Hlavním účelem SH-37 je námořní průzkum a hlídkování. První prototyp vzlétl na konic roku 1973. Průzkum zabezpečuje radar PS371/A a v případě potřeby průzkumné kontejnery. Veškeré získaé údaje jsou nahrávány a po přistání vyhodnoceny. Do služby se dostalo celkem 27 strojů s čísly Fv37901 až Fv37927 a u švédského letectva nahradily J-32C Lansen.
  • Sk-37: Cvičná dvoumístná verze, jenž se vyznačuje sníženými bojovými schopnostmi, chudší avionikou a absencí radaru. V přední kabině sedí žák a ze ním instruktor, který má z důvodu lepšího výhledu na každém boku kabiny periskop. Kvůli druhému sedadlu, které je umístěno v prostoru, kde klasicky bývá palivová nádrž, je u cvičných Viggenů neustále podvěšena pod trupem přídavná nádrž. Celkem bylo od roku 1972 vyrobeno sedmnáct Sk-37 pod čísly Fv37801-Fv37817.

Schopnost krátkého vzletu a přistání

Jak již bylo řečeno, J-37 je schopen vzlétat a přistávat z méně než 500 metrů. To zejména díky předním kachním plochám. V tomto ohledu je J-37 jakýmsi průkopníkem této koncepce. V současné době má totiž většina moderních letadel (např. JAS-39 Gripen, Eurofighter Typhoon, Rafale, Su-47, ...) kachní plochy, které postatnou měrou přispívají k vysoké obratnosti. Viggen je tak schopen s maximálním přídavným spalováním vzlétnou z dráhy dlouhé 400 m a přistát na dráze dlouhé neuvěřitelných 450 metrů při přistávací rychlosti 175 km/h a zapnutých obracečích tahu.

Takticko-technické údaje

Výrobce: Saab (Švédsko)
Pohon: Volvo Flygmotor RM8B (P&W JT8D-22)
Tah: 125, 04 s přídavným spalováním
Rozpětí: 10,60 m
Rozpětí kachních křídel: 5,40 m
Délka s/bez pilotovy trubice: 16,30/10,40 m
Výška: 5,90 m
Výška se sklopenou ocasní plochou: 4,00 m
Plocha křídla 40,00 m2
Hmotnost prázdného letadla: 6 620 kg
Vzletová váha: cca 15 000 kg
Max. vzletová váha: cca 17 000 kg
Max. rychlost v 50 m: M = 1 (1225 km/h)
Max. rychlost ve 12 000 m: M = 2 (2 125 km/h)
Přistávací rychlost: 200 km/h
Výstup na 11 000 m: přibližně 2 min.
Rychlost klesání při přistání: 5 m/s
Délka startu při normální vzletové váze: 450 - 500 m
Taktický dolet: 1 000 km
Posádka: 1

Související články


Další literatura

  • Przeglad Konstrukcji Lotniczych No.16 - Saab AJ-37 Viggen, Altair (Kat. číslo 16)
  • Typy broni i uzbrojenia No.138 - Saab 37 Viggen, Bellona (Kat. číslo 138)

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 2.9.2005
Vytisknout článek
Saab (Švédsko)
Saab (Švédsko)

Fotogalerie

Obr. 1 - J-37 (Obrázek .jpg, 48kB)
  • Obr. 1 - J-37
Obr. 2 - Dvoumístný Sk-37 (Obrázek .jpg, 30kB)
  • Obr. 2 - Dvoumístný Sk-37

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace