Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaŠvédská letadlaSaab JAS-39 Gripen

Saab JAS-39 Gripen

Saab JAS-39 Gripen
Koncem sedmdesátých letech si Švédsko, s vědomím zabezpečit spolehlivou obranu, vytyčilo cíl pořídit si víceúčelový bojový letoun, který by nahradil dosud používané stroje Draken a Viggen. Pro Švédskou společnost Saab to představovalo pokračovat v bohatých tradicích výroby bojových letounů. Dalším záměrem byla rovněž náhrada dosud používaných strojů Draken a Viggen jedním typem schopným plnit v základní konfiguraci stíhací, útočné i průzkumné úkoly (ve švédštině Jakt/Attack/Spanning - odtud zkratka JAS).
V roce 1982 švédská vláda definitivně zadala firmě SAAB zakázku na výrobu 5 prototypů a prvních 30 sériových strojů. Roll-out prvního prototypu se uskutečnil 26. dubna 1987 a 9. prosince 1988 s ním poprvé vzlétl zkušební pilot Stig Holmström. Druhého února jej však postihla nehoda a byl zničen. Příčinou byly chyby v číslicovém řídícím systému. Další čtyři prototypy byly vyrobeny do konce roku 1991. Úvodní sériový stroj (č. 39.101) se poprvé odpoutal od země 10. září 1992 a společně se čtveřicí firemních prototypů pokračoval ve zkušebním programu. Druhý sériový Gripen však měl také smůlu a 18. srpna 1993 havaroval. Důvodem byla velká citlivost řídící páky v důsledku špatně nastaveného řídícího systému. Během roku 1993 proto již skeptici volali po jeho úplném zastavení programu kvůli kritickým chybám, které se vyskytly v řídicím systému. Nakonec se je podařilo ve spolupráci s americkou firmou Lockheed Martin vyřešit a vznikl vynikající letoun, který se stal zároveň prvním bojovým letounem čtvrté generace, jenž se dostal do operačního použití (stalo se tak v roce 1997, kdy první peruť leteckého křídla F7 v Satenäs dosáhla operační způsobilosti).
Malé Švédsko, počtem obyvatel téměř srovnatelné s Českou republikou, předvedlo celému světu, všem předním leteckým výrobním společnostem kvality svého vývojového a výrobního potenciálu. Gripen se vzhledem k minimálním pořizovacím a provozním nákladům nabízí jako vynikající řešení pro modernizaci vojenského letectva zejména malých států.

Určení

Určením Gripenu je odrazit útok protivníka a získání vzdušné převahy. Je navržen, aby měl tyto schopnosti jak nad zemí i nad mořem.

Technický popis

Gripen je jednomotorový jednoplošník. Okolo 60 % draku je ze slitin hliníku, 6% titan, až 29% tvoří kompozitní materiály a zbytek jiné kovy.
Křídlo: Křídlo je celokovové, mnohonosníkové konstrukce s kompozitovým nosným potahem spojuje s trupem tříbodové kování z titanu. Vnitřní prostory křídla vyplňuje integrální nádrž. Největší výhodou křídla ve tvaru řeckého písmene delta je nejnižší odpor ve srovnání s křídlem přímým i šípovým. Dále pak nabízí při stejné poměrné tlouštce křídla větší absolutní tlouštku křídla. Lépe tak přenáší zatížení z křídla na trup a je lehčí.
Příďová (kachní) plocha: Hlavní křídlo doplňuje hydraulicky vychylovaná kompozitová přídová (kachní) plocha, která vzhledem ke svému umístění nejen nahrazuje klasickou výškovku, ale také přispívá k celkovému vztlaku letadla. Na zemi, po překlopení o 90° dopředu, může sloužit zároveň jako aerodynamický brzdicí štít.
Pohonná jednotka: Již od počátku vývoje Gripenu se předpokládalo, že motor nebude domácí výroby, ale bude se jednat o adaptovaný zahraniční motor, na který budou zakoupena licenční práva. Výběr padl na americký General Electric F404-GE-400, který se osvědčil v existujících bojových strojích, vyznačoval se jednoduchou konstrukcí a nevyžadoval příliš náročnou údržbu. Tento motor již používaly stroje F-18 Hornet a F-20A Tigershark. Není však pravdou, že se jedná o shodný motor. Švédové jej totiž značně přepracovali, takže se jedná téměř o nový typ pohonné jednotky.
Výzbroj: Základní výzbrojí je rychlopalný kanón Bk-27 ráže 27 mm firmy Mauser s volitelnou rychlostí střelby 1000 nebo 1700 ran za minutu, umístěný v trupu pod pravým vstupním kanálem vzduchu do motoru. Dále může být vyzbrojen různými sestavami protiletadlových a protizemních řízených střel a pum. Zavěšují se na 6 křídlových a 1 trupový zbraňový závěsník. Pro vzdušný boj s letouny a vrtulníky může být vyzbrojen protiletadlovými řízenými střelami krátkého dosahu AIM-9L Sidewinder s infračervenou naváděcí soustavou (švédské označení Rb-74), PLŘS středního dosahu AIM-120B Amraam (švédské označení Rb-99) s dosahem až 100 km. Perspektivně se počítá se zavedením IRIS-T, Meteor a ASRAAM. Pro boj proti pozemním cílům a přímé letecké podpory pozemního vojska lze na 4 vnitřní křídlové závěsníky zavěsit protizemní řízené střely AGM-65A/B/G MAVERICK s dosahem asi 3 km, klouzavé kontenery se submunicí DWS39/AFDS (Bk-90), pro boj proti plavidlům pak švédské protilodní řízené střely Rbs-15F nebo další typy řízených střel.
Možnosti výzbroje, kterou Gripen může nést, se v poslední době značně rozšířily. Byly uskutečněny testy s laserem naváděnými pumami GBU-10 (900 kg), GBU-12 (225 kg) a GBU-16 (450 kg) a také s klasickými pumami Mk.82, Mk.83 a Mk.84. Ve spolupráci s jihoafrickou společností Denel Aviation byly zkonstruovány nové závěsníky umožňující i použití standardní výzbroje NATO, mimo jiné byly vyvinuty i vícebodové závěsníky. Na konci roku 2003 se testovala možnost použití víceúčelové střely dalekého dosahu Taurus KEPD 350 (KEPD - Kinetic Energy Penetration Destroyer), použitelné na letounech JAS-39 Gripen z prostoru mimo dosah prostředků protivzdušné obrany protivníka. Při prvních letech se dvěma střelami Taurus KEPD 350 byla prokázána velmi dobrá stabilita letounu Gripen. Důležitou součástí výzbroje se stane také navigační, zaměřovací a střelecký systém Rafael/Zeiss Optronics Litening G-III, jehož zkoušky budou dokončeny v tomto roce.

Verze

  • JAS-39A: základní jednomístná verze
  • JAS-39B: S malým odstupem za jednomístným Gripenem vznikla i jeho dvoumístná verze. Na rozdíl od dřívějších dvoumístných verzí bojových letounů není určena pouze pro výcvik, ale jedná se o plnohodnotný bojový letoun. Je o 0,655 m delší a nemá vestavěný kanon, jinak může nést stejnou výzbroj jako jednomístná verze. Více než polovina instalací před křídlem byla upravena nebo nově navržena, změnilo se také rozložení hmotnosti letadla, v souvislosti s tím rovněž instalace některých palubních přístrojů a ovladačů. Funkci průhledového displeje převzaly v zadním pilotním prostoru víceúčelové obrazovky.
    K prvnímu vzletu dvoumístného prototypu 39.800 došlo krátce před polednem 29.dubna 1996, v jeho kabině seděli pilot Clas Jensen a na zadním sedadle mjr. Ola Rignell. Do konce roku následovalo přes padesát dalších zkušebních letů. Sériový JAS-39B (39.801) vzlétl 22.listopadu v Linköpingu. Do kabiny usedli Arne Lindholm a opět Ola Rignell.
  • JAS-39C vznikla na základě zkušeností s provozem Gripenů verzí A/B a nových technologických poznatků. Vývoj gripenů nové generace byl oficiálně zahájen 30. června 1997 po objednání švédskou armádou. Konstrukčně se odlišují zejména zesíleným drakem, podvozkem a teleskopickým nástavcem pro tankování za letu, vyvinutým společnostmi SAAB, BAE Systems a Flight Refluing, na levé straně trupu. Nejvýraznější změny však postihly pilotní kabinu a avioniku. Pilotnímu prostoru vévodí trojice nových barevných víceúčelových displejů MFID 68 o rozměrech 15,7 × 21 cm (celková plocha je 967 čtverečních centimetrů), které nhradily dříve používanou dvojici displejů o rozměrech 12,7 × 15,24 cm a také záložní klasické analogové přístroje. Kokpit je navíc plně kompatibilní pro použití brýlí pro noční vidění (NVG). Základem avioniky je nový palubní počítač Ericson D96/MACS, na který jsou napojeny nové radiostanice Rohde & Shwarz Seri 6000, umožňující utajovaný přenos informací podle standardů Have Quick I/II, SECOS a Saturn. Novinkou je rovněž nová verze radaru Ericson PS-05A Mk.3 společně s energetickou jednotkou Hamilton Sundstrand a systém aktivní ochrany letounu EWS39.
    První sériový letoun JAS-39C (č. 39.208) poprvé vzlétl 14. srpna 2002 a 6. září téhož roku byl předán zástupcům švédského letectva.
  • JAS-39D je dvoumístnou obdobou verze JAS-39C. Podobně jako u "béčka" jsou letouny této verze plnohodnotné bojové stroje. Navíc je možné využívat zadní pilotní prostor zcela autonomně jako velitelské stanoviště nebo místo pro navigátora bezpilotních bojových prostředků. Do budoucna se počítá s upravením strojů této verze pro mise SEAD. První sériový stroj (č. 39.815) mělo švédské letectvo převzít v polovině roku 2004.

Utajované datové spojení - TIDL (Tactical Information Data Link)

Toto zakódované datové spojení umožňuje automatickou komunikaci mezi palubním systémem a solupracujícími letouny, pozemními stanovišti protivzdušné obrany, ale i letouny připravenými k vzletu na základně. Například při letu skupiny letadel k cíli má zapnutý radiolokátor pouze jediný stroj a zbylé letí s vypnutými radiolokátory aby minimalizovali možnost zjištění celé skupiny prostředky protivníka. Letoun se zapnutým radiolokátorem předává informace po datové lince při zachování rádiového klidu.

Uživatelé

Česká Republika (pronájem 14 strojů); Jihoafrická republika (28 strojů, dodání do roku 2007); Maďarsko (leasing 14 letounů); Švédsko (204 letounů, dodání do roku 2007)

Budoucnost Gripenu

Vývoj Gripenu pochopitelně nepřestal, ale společnost SAAB jej zdokonaluje tak, aby odpovídal požadavkům potencionálních zákazníků. V blízké době mají Gripeny začít používat nové palivové nádrže o objemu 1365 litrů (Export Drop Tank Large), perspektivně se počítá s použitím přítrupových přídavných nádrží. Takřka "na spadnutí" je také zástavba infračerveného zařízení IR-OTIS pro snímání přední polosféry bez nutnosti zapínat radiolokátor. Rovněž se počítá s použitím přilbového průhledového indikátoru, stejně jako novým radiolokátorem. Ten se má nazývat NORA, jeho aktivní plošná fázová anténa má být umístěna na otočném kloubu a díky tomu má dosahovat rozsahu snímání až 210°. Do sériových strojů má však být montován až v roce 2010, takže si na něj, stejně jako na nové motory s vektorováním tahu, ještě počkáme.

Takticko-technické údaje

Základní funkce: víceúčelový letoun
Výrobce: Saab/BAE systems
Pohon: jeden proudový motor Volvo Aero RM12
Výkon: 54kN (s přídavným spalováním 80,5 kN)
Délka: 14,1 m
Výška: 4,50 m
Rozpětí: 8,40 m
Nosná plocha: 21,2 m2
Max. rychlost: Mach 1,8
Dostup: 16 500 m
Hmotnost prázdného letadla: 6 620 kg
Max. vzletová hmotnost: 13 000 kg
Dolet: 1500km
Začátek výroby: 1987
Počet vyrobených kusů: počítá se s výrobou cca 600 strojů

Související články


Další literatura

  • Keijsper, G. - SAAB JAS 39 GRIPEN, bojový letoun pro třetí tisíciletí
  • 1. sešit Modeláře, Aeromedia 2005

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 6.8.2005
Vytisknout článek
Saab (Švédsko)
Saab (Švédsko)

Fotogalerie

Obr. 1 - Druhý prototyp JAS-39 (Obrázek .jpg, 30kB)
  • Obr. 1 - Druhý prototyp JAS-39
Obr. 2 - Dvoumístný JAS-39B (Obrázek .jpg, 31kB)
  • Obr. 2 - Dvoumístný JAS-39B
Obr. 3 - JAS-39 přistává, kachní plochy jsou použity jako aerodynamické štíty (Obrázek .jpg, 39kB)
  • Obr. 3 - JAS-39 přistává, kachní plochy jsou použity jako aerodynamické štíty
Obr. 4 - Zbrojíři doplňují munici do kanónu Bk-37 ráže 27 mm (Obrázek .jpg, 38kB)
  • Obr. 4 - Zbrojíři doplňují munici do kanónu Bk-37 ráže 27 mm
Obr. 5 -  Pozemní personál připevňuje PLŘS středního dosahu AIM-120 na závěsník Gripenu (Obrázek .jpg, 32kB)
  • Obr. 5 - Pozemní personál připevňuje PLŘS středního dosahu AIM-120 na závěsník Gripenu

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace