Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaRuská letadlaMiG-29 Fulcrum

MiG-29 Fulcrum

MiG-29 Fulcrum

Vývoj

MiG-29 vznikl na základě konkurzu na nový bojový letoun PFI - Perspektivnyj frontovoj istrebitěl, který by byl rovnoceným soupeřem vyvíjeného amerického stíhače F-15. Projekty předložily konstrukční kanceláře MiG, Suchoj a Jakovlev. OKB Mikojana původně plánovala přihlásit do konkurzu těžký letoun podobný MiGu-25, který byl již tehdy označen jako MiG-29. V roce 1972 bylo na podnět A. Mikojana výběrové řízení rozděleno na dvě kategorie: těžký stíhač (budoucí Su-27), který měl u protivzdušné obrany nahradit dosluhující Su-15 a lehký stíhač určený zejména pro frontové letectvo.
První práce na projektu MiGu začaly roku 1970, avšak intenzivnější činnost na vývoji začala až roku 1971, kdy už v USA létal prototyp YF-16. První prototyp vzlétl 6. října 1977. Později ho následovalo 18 dalších zkušebních strojů. Sériová výroba se rozběhla roku 1982 v závodě Znamja Truda. První letadla se k bojovým útvarům dostaly v srpnu 1983, ale ještě na nich probíhaly vojskové zkoušky. Roku 1984 byl MiG-29 oficiálně zařazen do služby.

MiGy-29 na západě

Na západě se poprvé s Fulcrumem (tak je v NATO MiG-29 označován) seznámili roku 1977 za pomoci špionážní družice. "Legálně" se s MiGem-29 seznámili západní odborníci ve Finsku na základně Rissala, kam roku 1986 zamířilo celkem 6 ruských strojů. Podruhé bylo možno se s ním seznámit v britském Farnborough, kam přilétly 2 MiGy (jeden jednomístný a jeden dvoumístný). Nejkurioznějším setkáním bylo nouzové přistání sovětského pilota Alexandra Zujeva v Turecku. Sověti okamžitě požádali o navrácení pilota a letounu. Turecko sovětské žádosti vyhovělo pouze z poloviny - pilot se již nevrátil a podle posledních zpráv je kdesi v USA, kde píše vlastní knihu. V současné době už nejsou MiGy-29 v západní Evropě nic neobvyklého a objevují se jak na vojenských cvičeních NATO, tak i na leteckých dnech a výstavách.

Technický popis

Mig-29 je dvoumotorový dolnoplošník původně určený zejména k vzdušnému boji, pozdější verze mají bojové spektrum rozšířené o ničení pozemních, případně námořních cílů. Drak je vyroben z hliníku, titanu, oceli a v menší míře i z kompozitních materiálů.
Motor: Pohonou jednotku tvoří dvojice dvouproudových turboreaktvních motorů Tumanskij RD-33. Vývoj těchto motorů začal roku 1968 a po osmi letech byla zahájena zkušební výroba. Jeho hlavním problémem byla vysoká poruchovost a nízká životnost, avšak tyto problémy se podařilo později vyřešit. Mají dohromady tah 49,4 Kn, při zapnutém přídavném splování 81,4 Kn. Motory mají k dispozici celkem 4360 litrů paliva ve vnitřních nádržích. Letadlo je schopno letu i s jedním motorem.
Radiolokátor: Radiolokátor RL N-019 Topaz od NPO Fazotron umožňuje sledování a navádění na cíle v dolní polosféře. Může sledovat až deset cílů do vzdálenosti 70km. Novinkou oproti jiným MiGům je pasivní optoelektronický systém pro vyhledávání a sledování cílů na kratší vzdálenost, který je umístěný v levé horní části přídě před pilotní kabinou. Tento systém umožňuje využití přilbového zaměřovače, což je neocenitelné při vedení boje na blízko, kdy k zaměření protivníka stačí pilotovi otočit hlavu ve směru cíle a zaútočit IČ raketami.
Sedačka: Sedačka K-36 umožňuje bezpečné opuštění letounu při rychlostech 75-1500 km/hod od nulové výšky v poloze na břichu a od výšky 200 m v poloze na zádech. Jsou zaznamenány případy úspěšné katapultáže při rychlosti přes 2000 km/hod a nebo z několikametrové hloubky pod vodní hladinou.

Srovnání MiGu-29 se západními letadly

Odpovídajícími západními letadly jsou F-16, F-18, Mirage 2000 a Tornado. Vždyť MiG-29 také byl navržen jako jejich potencionální protivník. I podle amerických odborníků jsou letouny MiG-29 srovnatelné se všemi stíhacími typy USAF a v mnoha ohledech je i převyšují, zejména v manévrovatelnosti a v kombinaci s ruskými střelami R-73 a R-60 tvoří vynikající zbraň. Jediným nedostatkem MiGů-29 prvních verzí je méně výkonný radar, přesto je ale MiG-29, pokud má dobře vycvičeného pilota, celkově výkonnější než například F-16. Byl to také právě tento fakt, který zdůvodnil nutnost vysokých investic do vývoje nového stíhacího letounu F/A-22 Raptor, který se má dostat do služby kolem roku 2005.

Verze

  • Základní verze:
    • MiG-29 A (izdělenije 9-12): Základní bojová verze určená pro sovětské letectvo a země Varšavské smlouvy.
    • MiG-29 B: Základní bojová verze určená pro ostaní zahraniční zákazníky, která má ochuzené vybavení.
    • MiG-29UB (izdelenije 9-51): Cvičně bojová dvoumístná verze. První let prototypu této verze MiG-29UB se uskutečnil 29. dubna 1981. Na rozdíl od MiG-29A nemá radar.
  • První generace:
    • MiG-29S (izdělije 9.13S, Fulcrum-C): Modernizovaná verze, která má vylepšený radar RL N-019M, jenž může vést palbu na 2 cíle současně. Má vylepšené zbraňové vybavení - může nést nové střely středního doletu R-77, 3 přídavné nádrže a celkem unese 3800 kg výzbroje. Další změnou je zvýšení životnosti draku a motoru. Ruské letectvo odebralo pouze 15 strojů této verze z novovýroby.
    • MiG-29SE (E = eksportnyj, izdělije 9.13SE): Vzhledem k nízkému zájmu ruského letectva se rozhodla RSK MiG přijít na trh s verzí určenou pro zahraniční zákazníky, podle jejichž požadavků se může uzpůsobit. Například může být instalována západní avionika, systém GPS nebo nástavec pro tankování za letu. Jediným zákazníkem se stala Malajsie, která odebrala 18 kusů s nástavci pro tankování a systémy, které odpovídají západním standardům.
    • MiG-29SD (D = dorabotannyj, izdělije 9.12SD): Takto jsou značeny Fulcrumy izdělije 9.12, které byly zmodernizovány na standart izdělije 9.13 S a mají navíc aktivní rušící systém.
    • MiG-29SM (M = moděrnizirovanyj, izdělije 9.13SM): Víceúčelová verze schopná nést rakety vzduch-země, nebyla však vyráběna, jelikož verze "M" byla slibnější. V současné době nabízí RSK MiG modifikaci starších verzí na tento standard.
  • Druhá generace:
    • MiG-29M (M = mnogofunkcionalnyj, izdělije 9.15, neoficiální označení NATO Fulcrum-E): Víceúčelová verze, která dosáhla mnoha změn. Má místo elektromechanického ovládání systém řízení fly-by-wire, může nést větší přídavné nádrže o objemu 2500 l, přepracované křídlo s vyšší nosností 4500 kg s 8 podkřídelními závěsníky. Drak je také značně překonstruován (např. směrovky nemají prodloužení směrem dopředu, hřbet je méňě vystouplý, atd.) za použití hlinito-lithiové slitiny a kompozitních materiálů, přičemž pilot sedí v kabině vybavené moderními CRT displeji. Vyšší váha celého letounu zapříčinila instalaci spolehlivějších motorů RD-33K původně určených pro MiG-29K, jenž mají vyšší životnost. Je vybavena radiolokátorem N-010 (Žuk), jenž má dosah 150 km v přední polosféře a 40 km v zadní polosféře, dále má vylepšený pasivní infračervený systém pro vyhledávání cílů. Výsledkem úprav je letoun pohodlnější pro pilotáž, živější, ale i úspornější. Zejména kvůli stupňující se hospodářské krizi nebyla tato verze, přes své vynikající výkony, ruským letectvem objednána.
    • MiG-29ME (jiné označení MiG-33): Exportní verze MiGu-29M, která by měla ochuzené vybavení, nebyl však postaven ani jeden letoun.
  • Třetí generace:
    • MiG-29SMT (izdělije 9.17): MiG-29 SMT je zatím poslední čistě ruskou verzí, která vznikla ve snaze o vyvinutí letounu, který by zaplnil mezeru vzniklou v ruském vojenském letectvu po vyřazení lehkých útočných MiGů-27 a Su-17. Práce na vývoji začaly v roce 1997 ve snaze zvýšit bojovou hodnotu a dolet. MiG-29SMT má modernizovaný radiolokátor RL N-019MP Topaz s možností mapování terénu a navádění protizemních raket. Pilotní kabina je vybavena dvěmi velkými barevnými víceúčelovými displeji a dvěma menšimi. Celkové ovládání letounu odpovídá koncepci HOTAS. Zevně je letoun odlišný zejména zvětšeným hřbetem za kabinou v důsledku zamontování nové 1 880 l nádrže. MiG-29SMT může být vybaven nástavcem pro tankování za letu a natřen speciálním stealth nátěrem. Počet závěsníků byl zvýšen na 8 s celkovou nosností 5000 kg. Lze na ně navasit různé současné ruské protiletadlové rakety všech verzí a celou škálu protizemní výzbroje. Do budoucna se počítá s využitím protiletadlových raketa K-30 (náhrada R-73) nebo R-77M s doletem 160 km a dokončuje se i vývoj mohutné protilodní rakety Jachont (MiG-29SMT by mohl nést 2). Ruské letectvo hodlá přestavět na tuto verzi zhruba 200 svých MiGů 29.
    • MiG-29 UBT (izděleje 9.51): MiG-29UBT je v podstatě dvoumístná obdoba MiGu-29SMT, ne však už jen cvičná, ale i bojová. Může vést vzdušný boj, provádět útoky na pozemní cíle i radioelektronický průzkum. Výzbroj je prakticky shodná s předchozí verzí, od níž se odlišuje hlavně radiolokátorem Osa-2, který může sledovat až 8 cílů a na 4 z nich navádět rakety. Ruské letectvo projevilo zájem o modernizaci 20 MiGů-29UB na tuto verzi a další státy mají u RSK MiG objednánu modernizaci 120 spárek.
    • MiG-29 Sniper: Projekt vzniklý za účelem modernizace rumunských MiGů-29 v konsorciu firem DASA (Německo), Elbit (Izrael) a Aerostar (Rumunsko). Výsledkem modernizace je stroj odpovídající standartům NATO s novým elektronickým vybavením, barevnými displeji, navigačním systémem GPS a se systémem řízení HOTAS. Bojová účinnost byla zvýšena jen mírně, hlavní důraz byl kladen na snížení zatížení pilota. Sniper může jak ruskou, tak i západní výzbroj.
    • MiG-29M2: MiG-29M2 byl vyvíjený pro malajský program MRCA (Multi Role Combat Aircraft). Tato verze byla dvojmístná, s úplnými bojovými možnostmi proti vzdušným, pozemním i hladinovým cílům. Má nový informační a řídící systém s radiolokátorem Žuk-M a nové řízení typu FBW (Fly-by-wire). Mimo to je vybaven zabudovaným teleskopickým ramenem pro tankování za letu. Někdy bývá nesprávně označován jako MiG-35
    • MiG-35/MiG-29M-OVT (odkloňajemyj vektor tiagi): MiG-29 OVT navazuje na nevyráběnou verzi M. Nejdůležitější inovací je motor RD 333, který je vybaven systémem změny vektoru tahu. Oproti předchozím verzím má také digitální elektronické řízení (fly-by-wire), nový radar a značně přepracované křídlo, na jehož koncích jsou závěsy na protiletadlové střely. Demonstrátor MiG-29M-OVT byl původně vyroben jako šestý prototyp verze MiG-29M. Téměř po deseti letech byl určen k zástavbě nových motorů a na jaře 2002 vykonal své první lety. První let s aktivním systémem vektorování tahu pak uskutečnil v červnu 2003. Na podzim 2005 firma MiG oficiálně oznámila přeznačení na MiG-35.
    • MiG-29BM: Verze BM je velice zajímavým pokusem o modernizace běloruských MiGů. Realizuje ho 558. letecký opravárenský závod ve spolupráci s firmou MiG a dalšími běloruskými a ruskými podniky. První modernizovaný stroj byl představen na výstavě MAKS 2005 a je vybaven novým radarem, palubním počítačem, zařízením pro tankování paliva za letu a má schopnost nést nové druhy výzbroje.
  • Námořní verze:
    • MiG-29KVP (Izděleje 9.18): MiG-29KVP vznikl jako první námořní varianta Fulcrumu. Probíhaly s ním zkoušky způsobilosti provozu MiGu-29 na letadlových lodích. Byl vybaven pouze přistávacím hákem, přičemž neměl skládací křídlo, ani zesílený podvozek. Testy prokázaly, že je schopen provozu na letadlových lodích.
    • MiG-29K (K = korabelnyj, izdělije 9.31, neoficiálně Fulcrum-D): Vznikl na základě pokusů s MiGem-29KVP. Jedná se o upravený MiG-29M k provozu na letadlových lodích. Je poháněn dvěma motory RD-33K, má nové větší skládací křídlo, zesílený podvozek, záchytný hák a povrch letounu byl natřen speciálním nátěrem, který lépe odolával mořskému podnebí. Ruská armáda v době zkoušek MiGu-29K plánovala vyrobit čtři letadlové lodi, na kterých by byly jak těžké stíhačky Su-27K, tak i lehké víceúčelové MiG-29K. Tíživá ekonomická situace nakonec zavinila, že byla postavena pouze jedna letadlová loď a na ní je provozován jediný typ - Su-27K. MiG-29 měl sice lepší předpoklady pro provoz na letadlové lodi - byl lehčí, měl menší rozměry, mohl zashovat proti námořním, vzdušným i pozemním cílům, ale zejména z politických důvodů byl nakonec vybrán Su-27K, nyní označovaný jako Su-33, který měl pouze vyšší dolet a větší nosnost. Této verze byly původně postaveny pouze 2 prototypy.
      Oživení vývoje námořní verze přinesl až zájem Indie, která by ji chtěla provozovat na letadlové lodi INS Vikramaditya (původně ruská Admiral Gorškov, do výzbroje má být zavedena 2008). První dodávky pro Indické námořnictvo se plánují na rok 2007. Indické MiGy-29K se budou od původní verze K značně lišit - s využitím zkušeností z programů MiG-29M2 a MiG-29M-OVT má vzniknout vysoce moderní víceúčelový námořní letoun.
    • MiG-29KU (izdělije 9.62): Dvoumístná obměna předchozí verze, která měla dvě stupňovité oddělené kabiny, avšak nebyl vyroben jediný stroj.
    • MiG-29KUB (izdělije 9.47): Plánovaná dvoumístná cvičně-bojová verze, podobná MiGu-29UBT.

Uživatelé

  • Alžírsko V únoru 2004 alžírské vojenské letectvo oznámilo, že uzavřelo kontrakt na nákup 40 až 60 nově vyrobených stíhacích letounů MiG-29SMT. Součástí smlouvy je také odkoupení zastaralých MiGů-21, MiGů-23BN/MF/UN a stejně tak 40 starších verzí MiG-29. Nové stroje budou vybaveny raketami R-77.
  • Bělorusko
  • Bulharsko
  • Československo v polovině 80. let plánovalo velení zakoupit 72 kusů MiGu-29 pro PVO. První objednávka na 20 kusů byla podepsána roku 1987. První MiG-29UB přilétl 28. dubna 1989. Poté následovalo v červnu 8 kusů verze A a 28. července druhá spárka (verze UB). Další 4 MiG-29 přilétli v lednu 1990 a 6 kusů v dubnu téhož roku. Následující objednávka byla kvůli změněné politické situaci zrušena. Československé Fulcrumy byly velmi často předváděny v zahraničí, kde předváděly brilantní vystoupení.
  • Česká republika
  • Eritrea
  • Indie
  • Írán
  • Írák
  • Jemen
  • Jugoslávie
  • Korejská lidově demokratická republika
  • Kuba
  • Maďarsko
  • Malajsie
  • Moldavsko
  • Myanma (Barma)
  • Německá demokrazická republika
  • Peru v roce 1996 zakoupilo 18 MiGů-29 z Běloruska a později ještě 3 MiGy-29SE zakoupilo přímo od RSK MiG. V současné době plánuje generální opravy šesnácti strojů.
  • Polsko
  • Rumunsko
  • Rusko
  • Slovensko
  • Spolková republika Německo
  • Sýrie
  • Ukrajina

Bojové nasazení

  • Perský záliv (1991) Válčil na straně Íráku - 5 jich bylo sestřeleno americkými F-15 C. Všechny sestřely jsou nejisté, neboť byly provedeny na středních vzdálenostech (kolem 20 km) střelami SPAROW a tak nebylo možno cíl vizuálně identifikovat. Naproti tomu írácká strana prohlašuje, že jejich MiGy-29 sestřelily několik spojeneckých letadel včetně jednoho britského Tornada.
  • Jugoslávie (1999) Jugoslávské letectvo používalo MiG-29. Na jejich konto je přičítán sestřel "neviditelného" bombardéru F-117 a americké F-16C.
  • Eritrea x Etiopie (2000) 16.května 2000 byl sestřelen eritrejský MiG-29A etiopským Su-27 poté, co narušil vzdušný prostor Etiopie.

Takticko-technické údaje

Základní funkce: jednomístny taktický stíhací letoun
Výrobce: Mikojan a Gurjevič (Rusko)
Délka: 17,32 m; 17,42 m (dvoumístná verze)
Výška: 4,73 m
Rozpětí: 11,36 m
Nosná plocha: 38,00 m2
Hmotnost prázdného letadla: 10 900 kg
Normální vzletová hmotnost: 15 240 kg
Maximální vzletová hmotnost: 18 500 kg
Max. rychlost v 11 000 m bez podvěsů: M=2,3
Max. rychlost v nulové výšce: M=1,25
Maximální přetížení: 9 g
Minimální poloměr zatáčky: 450 m
Počáteční stoupavost: 330 m/s
Dostup: 17 000 m
Dolet se třemi příd. nádržemi: 2 100 km
Dolet s vnitřním palivem: 1 500 km
Objem vnitřních nádrží: 4 360 l (4640 kg paliva)
Rozjezd bez forsáže: 600-700 m
Rozjezd s forsáží: 250-350 m
Dojezd s padákem: 650-700 m
Dojezd bez padáku: 900-950 m

Související články


Další literatura

  • Mikoyan Gurievich MiG-29 All Versions Profile, 4 Plus (Kat. číslo 05)
  • Przeglad Konstrukcji Lotniczych No.6 - Mikoyan Gurievich MiG-29 Fulcrum, Altair (Kat. číslo 6)
  • Aircraft in Action No.112 - Mikoyan Gurievich MiG-29 Fulcrum, Squadron Signal (Kat. číslo 1112)
  • HaPM 5/1999 (MiG-29SMT/UBT)
  • APKR 4, 5, 54, 56

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 2.9.2004
Vytisknout článek
MiG (Rusko)
MiG (Rusko)

Fotogalerie

Obr. 1 - Československý MiG-29A (Obrázek .jpg, 23kB)
  • Obr. 1 - Československý MiG-29A
Obr. 2 - Slovenský MiG-29UB (Obrázek .jpg, 14kB)
  • Obr. 2 - Slovenský MiG-29UB
Obr. 3 - Malajský MiG-29SE (Obrázek .jpg, 23kB)
  • Obr. 3 - Malajský MiG-29SE
Obr. 4 - Vyřazený kubánský MiG-29UB v muzeu v Havaně (Obrázek .jpg, 34kB)
  • Obr. 4 - Vyřazený kubánský MiG-29UB v muzeu v Havaně
Obr. 5 - Maďarský MiG-29 (Obrázek .jpg, 31kB)
  • Obr. 5 - Maďarský MiG-29
Obr. 6 - Modernizovaný rumunský MiG-29 Sniper (Obrázek .jpg, 16kB)
  • Obr. 6 - Modernizovaný rumunský MiG-29 Sniper
Obr. 7 - Jeden z iráckých MiGů-29 (Obrázek .jpg, 38kB)
  • Obr. 7 - Jeden z iráckých MiGů-29
Obr. 8 - Eritrejský MiG-29 (Obrázek .jpg, 29kB)
  • Obr. 8 - Eritrejský MiG-29
Obr. 8 - MiG-29 bývalé NDR (Obrázek .jpg, 41kB)
  • Obr. 8 - MiG-29 bývalé NDR

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace