Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaRuská letadlaMikojan I-250(N)

Mikojan I-250(N)

Mikojan I-250(N)
Jako reakce na závádění proudovýh letadel do výzbroje Luftwaffe vznikla v Sovětském svazu v roce 1945 dvojice stíhacích letadel s hybridním pohonem. Konkrétně se jednalo o Suchoj Su-5 (I-107) a Mikojan I-250(N). Ten byl zalétán pilotem A. P. Dějevem 3. března 1945 a podobně jako Su-5 dostal do přídě pístový motor VK-107R o 1700 k, který poháněl třílistou vrtuli. V zádi trupu měl přídavný motokompresorový motor konstruktéra Chloščevnikova; kompresor byl naháněn vývodem ze zadní části klikové hřídele. Výzbroj tvořil kanón NS-23 a dva kulomety UBS 12,7 mm. Do konce roku 1945 bylo postaveno celkem 50 strojů I-250 (někdy nesprávně označovaných MiG-13) a sloužily do roku 1950 k ostraze pobřeží Baltského a Severního moře. Protože však vývoj čistě proudových letadel pokračoval rychle, hybridní typy se neujaly a tato malá série byla jen slepou vývojovou cestou.

Takticko-technické údaje

Pohon: Klimov WK-107R
Rozpětí: 11,05 m
Délka: 8,75 m
Plocha křídel: 15 m2
Max. rychlost: 825 km/h
Dostup: 11 900 km
Dolet: 1 818 km
Prázdná hmotnost: 2 950 kg
Vzletová hmotnost: 3 680 kg

Související články

  • Nenalezeny žádné související články

Další literatura

  • Nenalezena žádná další literatura

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 6.5.2003
Vytisknout článek
Mikojan (Rusko)
Mikojan (Rusko)

Fotogalerie

Obr. 1 - Mikojan I-250(N) (Obrázek .jpg, 10kB)
  • Obr. 1 - Mikojan I-250(N)
Obr. 2 - Náčrtek I-250(N) (Obrázek .jpg, 74kB)
  • Obr. 2 - Náčrtek I-250(N)

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace