Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaRuská letadlaKazan Helicopter Ansat

Kazan Helicopter Ansat

Kazan Helicopter Ansat
Když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, bylo zastaveno spoustu vývojových programů nových letounů a vrtulníků. V následujících letech ruské letectví upadalo a výrobci neměli komu prodávat své výrobky. Jedním z mála projektů, které byly zahájeny po rozpadu sovětského svazu se však stal vrtulník Ansat, a jak to zatím vypadá, mohl by se stát úspěšným nástupcem typu Mi-2.

Vznik

V první polovině devadesátých let byly zahájeny ve společnosti Kazan Helicopters, sídlícím v hlavním městě autonomní republiky Tatarstánu, přípravy k vývoji nového vrtulníku. Mělo se jednat o lehký víceúčelový vrtulník a hmotností lehce nad tři tuny. Základním rysem měla být víceúčelovost spolu s dobrou výbavou za nízkou cenu. Díky tomu se měl Ansat prosadit i na západních trzích. Při vývoji proto byla využita ve velkém výpočetní technika, díky níž se práce zrychlily a zlevnily.
Práce na vývoji byly zahájeny v roce 1994 a o rok později byla veřejnosti na Paris Air Show 1995 představena maketa trupu, v roce 1997 se v Paříži objevila maketa celého vrtulníku. První prototyp byl určen k pozemním zkouškám a druhý k letovým zkouškám, poprvé se vznesl do vzduchu 17. srpna 1999. Během náročných provozních zkoušek v délce 150 hodin, při kterých vykonal na 415 vzletů a přistání, vrtulník létal i v tvrdých podmínkách na Sibiři a uspěl na výbornou. Na základě těchto testů splnil ruské předpisy AP-29 i mezinárodní FAR-29. Zanedlouho, 27. prosince 2001, se vznesl třetí prototyp, za kterým následoval v roce 2003 čtvrtý, poslední, prototyp, jež představuje podobu sériových strojů. V současné době probíhají poslední certifikační zkoušky a připravuje se sériová výroba v Kazani.

Verze

V nabídce je několik verzí které lze přizpůsobit požadavkům zákazníka. Do budoucna se počítá i s velkým exportem, který by měl být zajištěn díky nízké ceně oproti západním strojům a naproti tomu výbavou na stejné úrovni. Prvním zákazníkem budou nejspíše ruské záchranné složky, které požadují nové zdravotnické a záchranářské vrtulníky k náhradě zastaralých Mi-2. Dalším zákazníkem bude možná ruská armáda, která požaduje cvičný vrtulník s dvojím řízením. Základní verze je určena pro 8-9 cestujících nebo 1000 kg nákladu v kabině a 1300 kg v závěsu, přičemž vnitřní vybavení může být během několika minut odstraněno. V salonní verzi jsou v kabině dvě luxusní křesla a 4 další sedačky z klasické osobní dopravní verze. Dále je kabina vybavena konferenčním stolkem, několika skříňkami, na přání ji lze vybavit televizí, telefonem či počítačem. Nabízena je rovněž zdravotnická verze pro dva ležící pacienty, jednoho sedícího a dva ošetřující lékaře. Poslední obměnou je záchranářská verze s navijákem, světlometem pod trupem a potřebným palubním vybavením.

Technický popis

Ansat je lehký víceúčelový vrtulník, vybavený dvojicí motorů Pratt & Whitney, klasické konstrukce. Při jeho konstrukci jsou z cca 20% použity kompozitní materiály a oproti ruských vrtulníkům předchozí generace představuje výrazný krok kupředu.
Trup: V přídi trupu je pilotní kabina pro dvoučlennou osádku vybavená moderními přístroji, které nijak nepokulhávají za obdobnými západními výrobky. Výbavu mimo jiné tvoří dvojice barevných víceúčelových displejů, podle přání zákazníka je možno doplnit další displeje, které nahradí klasické přístroje. Přepážka odděluje pilotní prostor od nákladní kabiny o objemu 6,7 m, přístupný jak bočními dveřmi, tak menšími nákladovými vraty na zádi. Jak již bylo řečeno, nákladovou kabinu lze různě upravit podle přání zákazníka.
Rotorový systém: Nosný čtyřlistý rotor má listy vyrobené z vrstveného kompozitu vyztuženého skleněnými vlákny. Listy jsou do rotorové hlavy usazeny bez obvyklých kloubů napevno v kompozitových pouzdrech. Zadní rotor má listy vyrobené rovněž z kompozitu. Dvojice svislých ocasních ploch před zadním rotorem má mimo jiné za účel ochranu osob při nakládání zadními vraty.
Přistávací zařízení: V základní verzi je Ansat vybaven lyžovým podvozkem, který je u ruských vrtulníků poměrně nezvyklý. Pro potřeby armády proto mají být stavěny stroje s kolovým podvozkem. Stroje lze navíc vybavit záchrannými nafukovacími plováky pro přistání na vodní hladině.
Motor: U prvního a druhého prototypu byla nainstalována dvojice kanadských motorů Pratt & Whitney PW206C o výkonu 477 kW. U dalších prototypů, a předpokládá se i u sériových strojů, již jsou instalovány novější Pratt & Whitney PW207K o výkonu 529 kW, které dovolují provoz vrtulníku i z výše položených míst a mají vyšší výkon. Zásobu paliva lze zvýšit instalací přídavných nádrží na boky vrtulníku.

Takticko-technické údaje

Typ: lehký víceúčelový vrtulník
Výška: 3,52 m
Celková délka: 13,54 m
Šířka kabiny: 1,68 m
Průměr hlavního rotoru: 11,50 m
Max. vzletová hmotnost: 3 300 kg
Maximální rychlost: 280 km/h
Dolet: 635 km
Stoupavost: 21 m/s
Dostup: 3 300 m

Související články

  • Nenalezeny žádné související články

Další literatura


Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 11.10.2005
Vytisknout článek
Kazan Helicopters (Rusko)
Kazan Helicopters (Rusko)

Fotogalerie

Obr. 1 - První prototyp určený k pozemním zkouškám (Obrázek .jpg, 12kB)
  • Obr. 1 - První prototyp určený k pozemním zkouškám
Obr. 2 - Druhý a třetí prototyp za letu (Obrázek .jpg, 23kB)
  • Obr. 2 - Druhý a třetí prototyp za letu
Obr. 3 - Pilotní prostor (Obrázek .jpg, 27kB)
  • Obr. 3 - Pilotní prostor
Obr. 4 - Zdravotnická verze (Obrázek .jpg, 21kB)
  • Obr. 4 - Zdravotnická verze
Obr. 5 - Salonní provedení interiéru (Obrázek .jpg, 21kB)
  • Obr. 5 - Salonní provedení interiéru

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace