Navštivte také nový web zaměřený na československé letectví - http://www.cs-letectvi.cz
Skočit na navigaci
Nacházíte se zde: Úvodní stranaRůzné článkyNeviditelná letadla - technologie stealth

Neviditelná letadla - technologie stealth

Neviditelná letadla - technologie stealth
Od počátku 90. let minulého století se ve vzduchu prohánějí neviditelná letadla. Jsou to stroje, na nichž je do jisté míry uplatněna tzv. technologie stealth. Co tato technologie znamená? A je vůbec možné vyrobit skutečně neviditelný letoun?
Letoun, který by nebylo možno za denního světla spatřit zrakem, neexistuje a ještě asi hezkých pár let existovat nebude. Už samotný termín stealth neznamená v překadu neviditelný, ale utajený. Nicméně vlastnosti strojů, na nichž je tato technologie uplatěna, jsou z hlediska vojenského utajení natolik zajímavé, že mluvíme-li o nich jako o neviditelných, nejsme daleko od pravdy.

Infračervené zaměřovače

Infračervený zaměřovač je přístroj, který snímá teplotu ve vymezeném prostoru. Objekty s výrazně vyšší teplotou proti teplotě okolí okolí se na monitoru zobrazují v jiné barvě. Letící stíhačka za sebou zanechává proud žhavých výfukových plynů, neboť se zahřívá motor, ale i různé palubní přístroje.

Technologie RAM

Nejstarší a dodnes nejpoužívanější metodou, jak zamezit odrazu elektomagnetické vlny radiolokátoru je použití radarově absorbčních materiálů (RAM) při výrobě letadla. Z RAM mohou být vyrobeny celé části draku, ale většinou se používá pouze nátěr s těmito vlastnostmi. Elektromagnetické záření se po dopadu na povrch takového materiálu přemění v teplo a zpátky ke zdroji se buď žádný odraz nevrací, nebo je značně oslabený.

Tvary neviditelných letadel

Mnohem známější metoda maskování letounu spočívá ve tvaru jejich draku. Má-li letoun správný tvar, je pro radiolokátor prakticky neviditelný. Radarová vlna se po dopadu na povrch takového letounu odrazí pod jiným úhlem a nezamíří zpátky k radiolokátoru, ale jiným směrem. Takového efektu se dá dosáhnout dvěma způsoby. Buď drak letounu tvoří plochy s velkým poloměrem křivosti, nebo je rozčleněn na řadu rovných plošek, které spolu svírají ostré úhly. Letoun stealth nesmí mít na povrchu žádné výstupky. Nejlépe se osvědčilo kompaktní deltakřídlo bez trupu a ocasu, přičemž motory jsou "utopeny" hluboko uvnitř letounu a sání vzduchu k motorům je dobře odstíněno. Přesto se na některých letounech stealth dají obejvit místa, ketrá do této koncepce nezapadají (směrová kormidla, kachní křidélka). Takové části se vyrábějí z nekovových kompozitních materiálů, u nichž je radarová odrazivost minimální.

Umístění zbraní

Má-li být letoun pro radiolokátor skutečně neviditelný, musí se přísně dbát i na jemné konstrukční detaily. Tomu je třeba uzpůsobit i umístění výzbroje. Veškeré zbraně musí být umístěny ve vnitřních pumovnících, protože i samotné závěsníky pod křídly, natož rakety na nich, by celou snahu o zachování utajení pokazily. U bombardérů není takové nesení výzbroje nic neobvyklého, zato u stíhaček, které musí mít zbraně vždy v pohotovostní poloze je to problém. Nikoli však neřešitelný. Stíhací letoun F-22 má například rotační zásobník na šest raket, který se vysouvá těsně před bojem z vnitřní pumovnice uvnitř trupu.

Jak přechytračit infračervené zaměřovače

Ochrana proti infračerveným zamřovačům je zdánlivě jednoduchá. Stačí všechyn tepelné zdroje chladit. V praxi to ale není tak jednoduché. Jak ochladit žhavý proud výfukových plynů? Především jsou na letounech stealth trysky motorů umístěny v horní části trupu, aby byly kryty před pohledem ze země a proud spalin měl více času na ochlazení. K aktivnímu chlazení se používají například tzv. dvouproudové motory, ve kterých část vzduchu nasává motor a část prochází kolem něj. Tento sekundární proud jednak chladí vlastní motor a jednak se za motorem mísí s horkým proudem primárního vzduchu a tím se teplota výfukových plynů značně sníží. Stejného efektu lze dosáhnout přidáním určitých chemických prvků do výfukových plynů.

Letouny užívající technologie stealth

Za první skutečný stealth lze považovat špionážní letoun SR-71 Blackbird amerického výrobce Lockheed z poloviny 60. let. V roce 1976 představila firma Lockheed letoun Have Blue, projektovaný od samého počátku podle zásad stealth. Brzy se ukázalo, že tento letoun je v praxi nepoužitelný, nicméně se stal předlohou prvního neviditelného bombardéru, který se dočkal bojového nasazení. Byl to letoun F-117 Nighthawk, s jehož vývojem začal Lockheed v roce 1978. Tento na první pohled nezvyklý letoun byl poprvé nasazen ve válce v Perském zálivu a v bojových misích, kdy byl využíván k bombardování strategických a důkladně bráněných cílů protivníka. I když byl Nighthawk vyvíjen především jako průzkumný letoun, byl ve válce použit k bombardování pozemních cílů. Za plnohodnotný bombardér ho však ale kvůli jeho nízké nosnosti považovat nemůžeme. Dalším neviditelným letadlem, které bylo zavedeno do služby, je B-2 Spirit z roku 1988 dodnes považovaný v technologii stealth za absolutní jedničku. Byl totiž několikrát bojově nasazen, a vždy s úspěchem.
Stíhačky stealth jsou za bombardéry mírně pozadu. Již dvanáct let probíhají zkoušky na stíhacím letounu F-22, kdy se ale dostane do výzbroje USAF je otázkou času, ale i peněz. Druhým známějším neviditelným strojem je americký bitevník F-35. Neviditelné stroje se však nevyrábějí pouze v USA, ale jejich vývoj probíhá už i v jiných zemích - prvky stealth se obejvují už i na evropském Eurofighteru či švédském Gripenu. Ani Rusové však nezahálejí a stroje Suchoj Su-47 Berkut i MiG-1.42/1.44 plně využívají technologie stealth. Stejně tak projektovaný Suchoj T-50 má využívat nejmodernějších technologií stealth.

Související články


Další literatura

  • Nenalezena žádná související literatura

Info o článku

Autor: Pavel Soukup
Datum: 2.9.2004
Vytisknout článek
Technologie Stealth
Technologie Stealth

Fotogalerie

Obr. 1 - Suchoj T-50 (Rusko) a F-22 Raptor (USA) (Obrázek .jpg, 9kB)
  • Obr. 1 - Suchoj T-50 (Rusko) a F-22 Raptor (USA)
Obr. 2 - Perspektivní americký letoun JSF využívající technologie stealth (Obrázek .jpg, 64kB)
  • Obr. 2 - Perspektivní americký letoun JSF využívající technologie stealth

Letectvi.wz.cz: Pavel Soukup 2002-2007 [ISSN 1801-4070]

Navigace