Křídla

Křídla s měnitelnou geometrií jsou charakteristická pro letadla létající vysokými rychlostmi (F-14, Su-24, ...). Pro snížení proudění při vysokých rychlostech je vhodné, aby bylo křídlo co nejtenčí a bylo co nejvíce šípovité. Naopak pro lety při nízkých rychlostech jsou požadavky na křídla opačná. Po soudobých bojových letounech je požadováno, aby byly co nejrychlejší, ale zároveň jsou důležité vlastnosti při nižších podzvukových rychlostech. Aerodynamici jsou tím stavěni před protichůdné požadavky, jak letoun koncipovat, proto je nutné volit vhodný kompromis. Jedním z možných řešení je křídlo s měnitelnou geometrií. Při letech na malých rychlostech, jako například při vzletu nebo přistání, je křídlo nejvíce roztaženo. Naproti tomu u letů s vysokými rychlostmi je křídlo "složeno" na velký úhel šípovitosti. U dnešních letadel je již většinou úhel šípovitosti křídla automaticky přestavován podle rychlosti, ale najdou se i vyjímky.

Jsou to aerodynamické plošky na konci křídla, vyčnívající nad něj, potlačují koncové víry a zmenšují odpor v cestovním letu, u některých letadel slouží i ke zvětšení rozpětí (např. B-747), jelikož když je letadlo plné paliva, tak naplněné winglety klesnou a zvětší se rozpětí.